Tak jsem pořád přemýšlela, co mi na tomhle semestru vadí a proč je ve srovnání s minulým rokem tak úžasně nezábavný. A pak jsem na to přišla. Nemáme totiž žádného američana, a tím pádem žádné zábavné hodihy. Ačkoliv je každý z těch 3 američanů, co jsou u nás na škole, úplně jiný, něco mají společného. Vlastně ani nevím jak to identifikovat. Jejich způsob výuky se naprosto liší od výuky českých učitelů. Hodiny mají připravené, promyšlené a co především, zábavné. Dokážou zaujmout, jsou bezprostřední, vtipní a snaží se z vás vytáhnout to nejlepší co ve vás je. Nutí vás přemýšlet, což vždycky bolí, ale tak nějak nenásilně. Dávají každému stejnou šanci a neopovrhují vámi, nedávají vám najevo, že oni jsou něco víc. Vždy mají nějaký nápad, jak hodinu oživit. Někdy je jejich vystoupení tak trochu jako show, nicméně nikdy to není na úkor kvality. Jsou totiž mimo jiné nároční a nic vám neodpustí. Nemají v sobě ten protivný, arogantí a autoritativní přístup čekých učitelů, jejichž jedinou zbraní bývají výhružky a zastrašování. Prostě nemáte u nich pocit, že vás potopí, i když jim třeba tak úplně nesedíte. Nepoznáte to, chovají se ke všem stejně, na rozdíl od českých učitelů, kteří své sympatie či nesympatie často dávají zřetelně najevo. Ale abych je zase tolik nepřechválila, nějaké vady na kráse přeci jenom mají. Neradi komunikují e-mailem, neradi si přidělávají starosti a dost často je těžké je na škole zachytit.